Řev větru přehlušoval i hřmění vln a oči měl plné soli. Ne že by zrak potřeboval, kolem nebylo nic než vlny a vodní tříšť. Kapitánka mu dávala povely údery do ramene, zatímco oba viseli plnou vahou na kormidle a snažili se najít cestu údolími mezi vlnami a vyhnout se přitom skaliskům u pobřeží. Pak se najednou tříšť rozplynula. Vyjeli na vlnu výšky nejstarších stromů a naskytl se jim výhled na bouři v celé své hrůze. A kráse. Trvalo to jen okamžik, než se loď přehoupla přes vrchol a vydala se ohromující rychlostí zpět do údolí. Kormidelník se rozesmál, neboť věděl, že se večer vrátí domů. Ani tato bouře je nepokoří.
Vzpomínky. Vzpomínky na mládí a sny. Co jen jim přinesl tenhle svět? Bývali nejlepšími mořeplavci, odvážnými průzkumníky, co se nebáli zavítat do těch nejvzdálenějších a nejpodivnějších krajů, a také obávanými válečníky. A teď? Přehlédl svou loď: na palubě se tísnilo pár kupců, dva koně, šest oslů a hromady vojenského nákladu. Kolem se líně převalovala voda Pontaru a jediné vlny v dohledu se tvořili za jeho člunem. Nuda. Nuda. Nuda. Nic než nuda.
“Ban Ard? Zbláznil ses? Co bych tam dělal? Chceš mě odvést od těch jediných lodí, co mi zbývají? Pontar je proklatě klidná řeka, ale aspoň je to voda!”
“Potřebujeme Tě! Naši mladí už zapomínají, jak se plavit a starý svět už nikdo nepamatuje. Ty jsi se ale ještě plul s otcem podél pobřeží Arcsei, než král zakázal výpravy do neznáma a my skončili na souši jako maso ve válce s elfy. A teď jsme tak blízko! Ban Ard by nám mohl přinést změnu, dostat nás zpátky na moře. Krvavá cena, kterou náš lid zaplatil u jeho bran snad již krále přesvědčí splnit slib jeho otců. Zbývá se jen ujistit, že náš lid neztratil nic ze své síly a jsme připraveni se vrátit tam, kam patříme. Ale k tomu potřebujeme tvoji pomoc, abys našim mladým pomohl najít cestu k tradicím, připomenul jim naše místo ve světě a také to, kde leží jejich pravá síla! Neboj, nebudeš na to sám.”
“Máš pravdu. Mohla by to být poslední šance, kterou máme. Buď se vrátit na moře, nebo zůstat na věky na souši a všechno zapomenout. Pojedu s vámi!”
O Frakci
Orgové: Garja, Kedar, Adso
Lid Bílého tuleně byl ve starém světě lidem průzkumníků a to především na moři. Vyráběli nejlepší lodě a plavili se jak podél pobřeží, tak přes nedozírné oceány. V době míru hledali nové zdroje surovin i poznání, v čase války pak žádné pobřežní město nemohlo spát v klidu. Byl to právě Lid Bílého tuleně, který první objevil novou zem a podělil se o tento objev. Navigoval lodě, které převezly lidi ze Starého světa, byť sami ztratili třetinu lodí ještě před vyplutím z důvodu závisti jiných. Ještě dodnes si připomínají den, kdy přišli o své druhy ne kvůli moři, ale lidské povaze. Tradují, že Jan Bekker nebyl ten, kdo zažehnal bouři, ale žena z jejich lidu, Freya Kjennelse Storm. No, tak se to alespoň vypráví a kdo ví, kde je pravda. Nezkoušejte to ale raději někomu z nich vysvětlit.
V novém světě však lidi Bílého tuleně čekala spousta změn a postupně začali ztrácet sami sebe. Nedlouho po příjezdu král zakázal plavit se do dálek, neboť potřeboval válečníky doma, pro boje proti elfům. Pomalu tak ztráceli svoje tradice a vazbu na moře, po němž však jejich srdce stále toužila. Nyní však dobytí Ban Ardu přináší naději. Byl podepsán mír s elfy a Lid Bílého tuleně se ve válce i v bitvě o samotné město velice osvědčil. Vůdce lidu Hemdall padl v závěrečném střetu, když zabránil prolomení linie a král jeho čin vyznamenal. Kus od pevniny navíc leží ostrovy, které lid touží osídlit již od Příchodu a právě teď by král mohl splnit dávný slib vydat povolení.
Lid přichází do Ban Ardu, za jehož získání zaplatili jeho válečníci vysokou cenu, ale naplánuje se tam usídlit. Celým lidu Bílého tuleně cílem je prokázat věrnost králi, získat pro sebe Skalnaté ostrovy, ale nejdřív si najít nového vůdce, náhradu za Hemdalla, který je tam následně povede. Důraz bude kladen na vnitřní spolupráci ve frakci; že každý člen si musí najít cestu, jak být ostatním ku prospěchu, ať již je to jakýmkoli způsobem. Lidé Bílého tuleně nehledají místo ve světě, podle toho, jestli se narodili jako prostí či v dobrém rodu, jako žena nebo muž, ale dle toho, kam je žene jejich vnitřní vítr. Podobně půjde i o nalezení svého místa mezi ostatními frakcemi. Směs námořnické a zálesácké tradice se bude prolínat celým příběhem. Frakce je koncipována spíše pro mladší hráče, ale starší hráči jsou vítáni a máme pro ně připraveny zajímavé role.
Co ve hře budeme mít:
- Silný frakční příběh doplňující hlavní dějovou linii tábora
- Rozvoj schopnosti hrát (boj, plížení, transport raněných, komunikace apod.)
- Učení reálným dovednostem
- Důraz na rozvoj spolupráce a prosazení s ohledem na skupinu (frakci)
Co ve hře určitě nebude:
- Budeme mít jen minimum nočního hraní.
- Přestože postavy budou mít propracované charaktery, důraz bude kladen spíše na to, jak spolupracovat, než na zrady, konflikty a negativní mezilidské vztahy
- Hledáte-li velkou výzvu po fyzické či psychické stránce (tj. až na a za hranu vyčerpání), raději se poohlédněte po jiné frakci. Přesto je třeba počítat, že objevovaní nového a hlavně sebe sama požaduje určitou kondici a hlavně chuť překonat občas nějakou tu výzvu.
Zvláštní požadavky na hráče:
- Hra upravená pro děti a mládež, kde hlavně ti mladší se mohou těšit na zajímavé překvapení.
- Starší hráči jsou vítaní a mohou se těšit na zajímavé role.
- Ochota přijmout a dopracovat si postavu, kterou od nás dostanete načrtnutou v několika větách.