Paladinské rody

Organizátoři: Kedar, Grom, Gwen, Ragmon

Úder do štítu ji srazil na zem. Neudržela váhu na noze zraněné při včerejším výcviku. Dobře však věděla, že nemá smysl na nic čekat a rozhodně ne na povel, aby se zvedla a pokračovala v boji. Pokud by váhala, tak si vyslouží tvrdý trest. Rychle vyskočila a snažila se držet váhu na zdravé noze. Bohužel proponítis Andronicus byl jednak skvělým bojovníkem a navíc dobře věděl, že je zraněná. Jeho nezúčastněný pohled nic neříkal, ale Photina dobře věděla, že nemá v plánu ji jakkoliv šetřit. Málokdy se v paladinech zmýlila a ještě mnoho dní trvalo, než se jí všechna zranění, utržená ten den, zahojila. Odcházela však s úsměvem. Právě dokončila poslední zkoušku a stala se mathitísem. Konečně vyrazí do světa a získá opravdové zkušenosti z boje.

Bylo to poprvé, co použila runovou magii. Představovala si to trochu jinak. Víc vznešeně a epicky. Ve skutečnosti okamžitě padla na kolena a vyzvracela celý oběd. Její tělo vůbec nebylo připraveno na sílu, která skrz něj prošla. Její kýrios Pelagios ji mohl varovat předem, ale to nebyl jeho styl. Nedopustil by, aby se jí něco stalo, ale zároveň ji nevedl ani trochu za ručičku. Oheň mohl hravě rozdělat i jinak, ale viděl dobrou příležitost, aby Photina vyzkoušela svou první runu. Ještě mnoho utrpení si bude muset dívka projít, než si její tělo zvykne na runovou magii. Ale potom bude schopna dělat věci, o kterých se jí ani nesnilo. Zvedla hlavu a i přes pachuť v puse se usmála. Ohniště hořelo jasným plamenem, který vyvolala.

“Tak se ti to, sestřičko, podařilo. Po všech těch letech jsi se stala ippotísem. Stálo ti to za všechno to utrpení a tvrdý výcvik?”

“Dobře víš, že stálo.”

Theotimos to dobře věděl. Stát se ippotísem byl poslední krok před paladinskou hodností. Sice našel své místo mezi Mágy Ohně a uměl ovládat krystaly. Ale navždy bude litovat, že nedokončil agogé a nestal se plným členem rodu. Na svou sestru, Photinu, byl však hrdý a byl rád, že právě on pro ni mohl připravit novou runu. Tak se i on nepřímo bude podílet na slávě, kterou ona získá pro paladinské rody.

Paladinské rody jsou prastarými rody Aritreie. Za stovky let si získaly pozici elitní vojenské síly. Především díky svým tvrdým zákonům a náročné výchově i výcviku. Pouze ti nejnadanější, kteří dokončí celoživotní výcvik, se mohou stát paladiny a plnými členy rodu s nejvyššími výsadami. Během válek s Maraburskými nájezdníky sehráli paladini významnou roli, ale také utrpěli mnoho ztrát. Objev runové magie jim zaručil, že i přes všechny ztráty jsou nadále významnou vojenskou složkou. Kombinace jejich tradic s možností bez většího výcviku a talentu používat krystalovou moc je něčím úplně novým. To dalo za vznik nové kastě v rodech a to Mágům Ohně, kteří se starají o tvorbu run. Mnoho členů rodů, kteří nebyli schopni projít tvrdý výcvik, nalezlo nové uplatnění. Během tvorby je však zničen krystal, jehož moc je přenesena, a tím si vytvořily paladinské rody mnoho nepřátel. Byť v současné době nejsou jejich vztahy s králem nejlepší, tak si drží své hlavní poslání a to je boj proti krystalovým bytostem nebo tomu, kdo zneužívá krystaly k páchání zla. Král si je moc dobře vědom jejich vojenské i politické síly a přes všechny neshody k nim přistupuje s respektem.

Za paladinské rody můžete očekávat dobrodružství, které bude obsahovat provázané postavy, odhalování záhad a boj. Příběh plný magie, ale také tradic a dilemat, která bude nutné rozhodnout. A tato rozhodnutí budou jen a jen na Vás.

Život v rodech

    Paladinské rody si velice zakládají na svých tradicích, které datují až do příchodu prvních osadníků Aritreie. Dle legend přivedli rody Agapetos, Miltiades a Seleukos. Tři dobří přátelé a muži, kteří vytvořili pravidla trvající dodnes. Agapetos měl pravděpodobně největší autoritu a dle některých legend dokonce vedl celé paladinské rody. Proto se považuje rod Agapetů za vyšší vrstvu než jsou ostatní a více než kdokoliv jiný si zakládají na své cti. Miltiades byl zato nejslavnějším válečníkem a právě on dal základ tvrdé, ale účinné výchově členů rodu. Skrz vojenský výcvik tak vytvořil kastu válečníků, která neměla na Aritreie obdoby. Rod Miltiadů tak pokračuje v tradici a kráčí především cestou boje. Seleukovi nebyl dán ani mrštný jazyk diplomata a ani tělo válečníka. Byl to však on, kdo dokázal najít místa, kde založit města, využít všechny zdroje a vyvážit obchod s okolím. Rod Seleuků si však našel novou cestu s objevením runové magie. Právě z nich pochází drtivá většina Mágů Ohně a jejich runotepců.

    Bez rozdílu pohlaví musí každý člen rodu nastoupit do agogé ve věku sedmi let. Výchovy, která je velice tvrdá a důsledná. Vyžaduje skromnost, čest, odhodlání a fyzickou výdrž po všech stránkách. Kdo selže, tak se již nikdy nemůže stát plným členem rodu se všemi výsadami. Zároveň často některé dítě nepřežije. Nejtěžší to mají děti, kteří nejsou z paladinských rodů, takzvaní cizinci, xéno. Nejen, že nejsou fyzicky vybavení jako potomci rodů, ale také se na ně často více zaměřují trenéři, proponítis. Po dokončení tohoto výcviku jsou ve věku dvanácti let děti povýšené do hodnosti mathitís a přiřazeny ke svému učiteli, kýriovi. S ním již cestují i mimo výcvikové tábory, poznávají svět a učí se vše možné. Také se začínají seznamovat s mocí run. Když kýrios uzná, že jsou připraveni, tak jsou jmenováni rytířem, ippotísem. To většinou trvá desetiletí a u některých i déle. Během této doby tráví veškerý čas s kýriem a účastní se i bojů, ať už ve válkách nebo proti různým tvorům. Ippotís je plným členem rodu se všemi privilegii. Může zasedat v radě a podílet se na rozhodování o politických otázkách rodů. Také se může stát kýriem. Pokud by se však chtěl stát paladinem, tak ho ještě čeká dlouhá cesta. Musí se oženit a mít zdravého potomka. Když rada uzná, že je hoden, tak ho navrhnou ke schválení paladinům. Ti ho musí jednomyslně schválit. Být paladinem neznamená majetek, pozemky a služebnictvo, jak by tomu bylo ve většině království. Naopak to znamená mít stejně málo jako ostatní členi rodů a žít skromný život. Ale ten, kdo se stal paladinem, tak kráčí ve světle. Jeho sláva bude věčná a každý s ním bude jednat s respektem, který si zaslouží. Paladini mají své místo v celém známém světě. Někdo je respektuje jako silné spojence a jiní jako nebezpečné nepřátele. Ale nikdo nezpochybňuje jejich schopnosti. Ten kdo to udělá, tak může velice litovat. Protože i mladý mathitís, který právě prošel agogé, mohl vidět více utrpení a smrti než jakýkoliv dospělý muž. Je však špatné na členy rodů pohlížet jako na tupé válečníky. Naopak jsou vedeni k tradicím i skrz tanec, hudbu, umění a mnoho dalších dovedností. Dokáží si vážit života a užívat ho právě v tu chvíli, ve které se nachází. Nehledě na minulost ani budoucnost.

    Pokud je někdo vyloučen nebo sám odstoupí z agogé, tak na jeho rodinu dopadne veliká hanba. Neznamená to však, že by byl vyloučen ze společnosti. Je mnoho věcí a činností, které jsou pro fungování rodů stejně důležité jako boj. V dobách míru možná i důležitější. Ať už jde o provozování řemesla nebo obdělávání půdy. Ve chvíli, kdy se objevila runová magie, tak paladini začali být nakloněni užívání krystalů. Najednou se objevila nová kasta, Mágové Ohně. Nadaní tak dostali novou možnost, jak zapadnout do života rodů, aniž by byli plnými členy. Používání krystalů je však stále výsada a tak je může používat pouze Mág Ohně. Aby se někdo stal mágem, tak musí prokázat dostatečné znalosti tvorbou run. Runotepci mohou manipulovat s krystaly za účelem tvorby run, ale nesmí je sami používat. Pouze pod dozorem Mága Ohně v rámci výcviku. Až když mág uzná, že jsou připraveni, tak je může navrhnout ke schválení Kruhu Ohně, kde sedí pět nejvyšších představených mágů. Je patrné, že paladini pořád mají obavy z užívání krystalů a snaží se mít pod kontrolou množství lidí, kteří je používají. Pravdou však je, že si uvědomují přínos run a stále umožňují Kruhu Ohně větší a větší autonomii.

Život v paladinských rodech není jednoduchý pro někoho, kdo přijde zvenčí. Ale pro ty, kteří znají pouze jejich vidění světa, je osvobozující. Nevázat se na majetek a hromadění, ale hledat tu nejlepší cestu životem pro uplatnění ve společnosti. Ať už jako válečník, řemeslník nebo nadaný v učení krystalů.

Agapetové pokrývají různé pozice ve společnosti. Jejich hlavním znakem je, že se považují za aristokraty. Jelikož mezi paladinské ctnosti patří skromnost v majetku i životě obecně, tak to nedávají ani tak najevo vzhledem, ale spíše chováním. Rozšiřování rodu a schvalování svateb má pevně v rukou nejstarší plný člen rodu.

Miltiadové si zakládají především na válečnické tradici. Drtivá většina členů tohoto rodu se stává paladiny nebo zemře na cestě za úspěchem. Pokud se někdo v rodu rozhodne pro jinou cestu, tak jde o velkou hanbu pro rodinu i celý rod.

Seleukové byli vždy více vše ostatní než válečníci. I to je však pro paladinské rody důležité, byť málokdo z nich se stane plným členem rodu. Je mezi nimi však největší počet Mágů Ohně a runotepců, což tomuto rodu dalo novou sílu.