Šlechtické tituly

V císařství je nejvyšším šlechticem Císař, po něm je vysokým titulem Hrabě, který má většinou ve správě jednu z provincií. Pod hrabětem je Baron a nejnižším šlechticem je rytíř.

V Bretonii vládne Král. Titulem srovnatelným s císařským hrabětem je Vévoda, který vždy vládne jednomu z bretoňských vévodství. Nižší titul je potom Markýz, a nejnižším šlechticem je opět rytíř – zvláštní cti se dostává potom rytířům grálu, kteří dokončili svůj grálový úkol.

Šlechtické rody Scorronu

Šlechta je ve Scorronu úplně jiná než kdekoliv v císařství. Mnoho nově příchozích marně čeká na pověstnou elitu Bretonie v naleštěných zbrojích, obklopenou krásnými šlechtičnami. Při prvním setkání se scorronským šlechticem však většinou císařský šlechtic nepokrytě ohrnuje nos. Ze způsobů bretonské šlechty si vzali místní urození muži to nejdrsnější, co mohli. Milují lov, boj a hostiny. Starají se o své lovecké psy a koně víc, než o sebe samé. Většina z nich se v lepším případě myje párkrát do týdne a alespoň jednou za pár měsíců si ostříhá vlasy a vousy. Zbraně a zbroje jsou spíše funkční než hezké, což platí i o jejich oblečení. Místní ženy tráví většinu svého života na hradech a za nepřítomnosti svého muže prakticky nevycházejí.

V posledních letech se s příchodem císařství a především díky hraběnce hodně změnilo. Mnoho rodů se však stále nehodlá vzdát svého způsobu života a jen velmi pomalu přijímají císařské zvyklosti. Součástí dohody po dobytí Scorronu bylo, že si šlechtické rody ponechají své hrady a částečně i samosprávu svých území. Většina rodů tedy má stále ještě ve Scorronu hodně vlivu, který ale závisí na dobrých vztazích s hrabětem a zbytkem provincie. Obě strany se tedy snaží spolu vycházet i přes všechny odlišnosti, na které narážejí. Hrabě si navíc vydobyl respekt mnoha mužů díky svému rychlému vítězství a čestnému jednání. Oproti tomu většina z nich nemůže vystát hraběnku a najdou se tací, kteří by jí, jakožto zrádkyni, neváhali na potkání plivnout pod nohy, i kdyby je to mělo stát život.

Hlavní rody ve Scorronu jsou: Potier, Girard, Artois, Durfort, De La Roche a De Colline.

Rody La Marche a Lusignan byly do posledního vyhlazeny při dobytí provincie a jejich území připadlo přímo hraběti nebo jeho císařským vazalům.

Konkrétní popisy jednotlivých rodů dodáme. 🙂