Od nepaměti existovaly ve Scorronu dva rody, každý vlastnící léno na jednom břehu jezera Paní. Na západním břehu stojí vesnice Blancheur patřící rodu de Blanc. Naopak u břehu východního stojí vesnice Noirceur náležící rodu de Noir. Avšak mezi těmito dvěma rody věru nepanují dobré vztahy. Nenávist má hluboké kořeny, ale mnozí tvrdí, že jednou z příčin byl spor o léno, který začal svatbou Alphonse de Blanc s Nicole de Noir, která byla starší sestrou nynějšího pána rodu de Noir – Jeroma de Noir.
Alphonsův syn Victor měl podle všeho právo dědit nejen statky své vlastní rodiny de Blanc, ale také rodiny de Noir, čímž by spojil území obou rodin v jedno. Avšak to odmítal Jerome de Noir, který se dokonce s Alphonsem o pravdu utkal v souboji. Paní jezera však nestála na jeho straně, a tak s Alphonsem prohrál. Ten z milosrdenství nechal spor ležet, dokud starý Jerome bude živ.
V tuto chvíli rodu de Blanc vládne mladý Jean, který se stal hlavou rodiny po tragickém úmrtí svého otce Victora i jeho ženy. Tato záhadná smrt otřásla obyvateli okolních usedlostí a mnozí ukázali prstem na rodinu de Noir, kterou z podílu na smrti manželů de Blanc podezírají. Zatímco vstřícný a rozumný Jean nechce rozdmýchávat spory, naopak přestárlý zapšklý Jerome, který stále ještě vládne rodině de Noir, si rád najde chvíli, aby poplival všechno, co kdy přinesla zdejšímu kraji dobrota rodiny de Blanc.