„Luciusi já ti říkal, že tahle práce bude stát za hovno!“

„Vím, že to je nuda a oproti akcím co jsme si zažili, to stojí za nic, ale na nějakou dobu to budem muset vydržet“, řekl urostlý člověk z vrchu se dívaje na o poznání menšího, ale ne však méně ramenatého trpaslíka.

Lucius věděl, že se jeho lidi nudí a to, že za ním přišel zrovna Hegnar mu to více než potvrzovalo. Musí na něco přijít, alespoň nějak je zabavit, než zjistí víc a bude se moct pohnout. Nuda je to nejhorší, co může žoldáka potkat a přináší jen problémy.

„Hegu svolej ostatní. Mám pár novinek od hraběte. Za chvilku se sejdeme na nádvoří“

„Jasná věc, šéfe.“ Trochu méně zamračený trpaslík odešel.

Žoldácká kompanie byla nesourodá skupina různě oděných bytostí, které ležérně posedávali kolem studny na nádvoří hradu hraběte. Zdaleka všichni tu také nebyli lidé.

„Poslouchejte mě bando. Pan hrabě si nás najal na důležitou práci, kterou by bylo dobré tentokrát nepodělat.“ Lucius se podíval na štíhlou a vysokou postavu.

Ta jen přikývla a zastříhala při tom špičatými uši. „Už jsem ti říkala, že za to nemůžu. Pracovala jsem jen s tím co mi bylo dodáno“ řekla Myrte. „nejzákladnější surovinu jsem neměla. Jak jsem mohla vědět, že po vypití ten lapka upadne hned do mdlob.“

„Mdloby by zas tak nevadily, ale to že po hodině zemřel, aniž by pustil jakoukoliv informaci, se panu hraběti vysvětlovalo mnohem hůř.“ podíval se na ní Lucius.

„No tak skapal, no! Stejně by nám nic neřekl. Bylo to na něm vidět“ řekl Hegnar a poplácal Myrte po noze.

„Díky Hegu.“ mrkla na něj Myrte.

„Fajn, takže mám pár aktivit, které mají dlouhotrvající charakter. Budeme dělat průzkum pro pana hraběte a také, což je důležitější, budeme se starat o bezpečnost paní hraběnky!“

„Průzkum?“ řekl Fynn.

„Jo průzkum! Detaily zatím nevím. Hrabě nás bude brzo informovat. Něco se ti nezdá, Fynne? “

„Nic nic, v pohodě“ podíval se ušklebeným pohledem na Luciuse.

„Buďte připravení a moc nechlastejte. Za hodinu pojedeme na průzkum. Cestou si obhlídneme pár dalších věci. “ Lucius ani nečekal na reakce a odešel zpět do místnosti, kterou mu propůjčil hrabě. Přišel do pokoje, kde nikdo nebyl. Posadil se za stůl a v hlavě mu běžely myšlenky. Vím, že jsem dal slib a sliby se plní, ale tohle se nedá uspěchat. Když to počkalo tolik let, tak to počká i pár dní. Chce to přípravu a prostředky. Nalil si dobrého vína a přemítal, co bude dál.

Žoldácká kompanie rytíře Luciuse von Grauwald přišla do hrabství před pár měsíci. Utábořili se nedaleko hradu hraběte a pár drobnými úkoly si získali jeho respekt a přízeň. Stejně tak si je brzy oblíbili vesničané v podhradí, jelikož se žoldáci nebáli přiložit ruku k dílu a občas za to ani nechtěli zaplatit. Nejde o žádnou vojenskou skupinu, ale spíše o žoldáky, kteří se najímají na ochranu karavan nebo jako zvědi a průzkumníci. Právě na toto si je najal hrabě a svěřil jim dokonce ochranu hraběnky. Žoldáci jsou nesourodá skupina různého věku a zkušeností, ale evidentně je mezi sebou váží pevné vazby především v podobě charismatického von Grauwalda. Nachází se mezi nimi i jiné než lidské rasy, což je pro někoho znepokojující, ale jiní to zase oceňují jako projev otevřenosti. Život žoldáka rozhodně není lehký a málokdo si ho vybere dobrovolně. Těžko tak říct, co vlastně mají tito lidé za sebou a kým byli dřív. Kdo ví, kým vlastně jsou nyní.

Co můžete čekat?

Akci, plánování, trochu nepohodlí a sem tam nervově vypjaté situace. Nabízíme úzké propojení postav. Rozplétání tajemství a kriminální zápletky. Možnost hrát i za jiné warhammer rasy než lidi.

Atmosféra skupiny?

Skupina lidí se stejnými zájmy, ale různými motivacemi. Přátelská atmosféra dospělého charakteru. Dramatická hlavní linka.

Co chceme?

Chceme, aby to ve skupině „žilo“ ale zároveň, aby uměla hrát i ven. Příběh frakce se rozhodně dotkne i ostatních hráčů.

Orgové: Grom, Gwen, Kedar